|
Time and Journey in Virginia Woolf's Mrs Dalloway, The Voyage Out, and To the Lighthouse
ZVONÍČKOVÁ, Andrea
Tato diplomová práce analyzuje romány Virginie Woolfové Plavba, Paní Dallowayová a K majáku a interpretuje opakující se téma času a cesty ve vztahu k filozofickému a uměleckému kontextu autorčiny doby. Také představuje teorie Henri Bergsona, Williama Jamese a Edmunda Husserla, a poté je aplikuje v části literární analýzy, poukazuje na subjektivnost díla Woolfové a snaží se najít hlavní myšlenky, které Woolfová svému čtenáři předkládá.
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
Srovnávací analýza : Virginia Woolfová Paní Dallowayová a Michael Cunningham Hodiny
Procházková, Lucie ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé Virginia Woolfová, autorka moderní prózy první poloviny 20.století, napsala roku 1925 svůj nejznámější román Paní Dallowayová, v němž líčí jeden červnový den roku 1923 Clarissy Dallowayové, která pořádá večírek pro svého manžela a své přátele. Druhou rovinou je příběh válečného vysloužilce Septima Smithe, hrdiny, kterého následky hrůzné události pronásledují v podobě šílenství i po pěti letech od ukončení konfliktu. Ač se tyto dvě postavy nikdy nesetkají, jejich životy jsou propojeny na mentální bázi. Díky Septimově sebevraždě dojde k reflexi Clarissy Dallowayové a "splynutí" obou postav. Woolfové nejde o příběh, ale o zachycení prchavého okamžiku, plynoucího času, který vede ke smrti. Literární konstrukty v podobě postav jsou nositeli mnoha existenciálních témat, jako je smrt, konvence, prchavost času. Woolfová čtenáři nabízí techniku proudu vědomí, techniku sledování postav a událostí z více perspektiv. Výsledkem je charakteristika postav prostřednictvím postav ostatních a vnitřními monology postav samotných. Romány Virginie Woolfové předpokládají čtenáře vnímavého, vzdělaného, majícího přehled v oblasti světové literatury. Michael Cunningham, současný americký autor, vzdává čest Virginii Woolfové a ve svém románu Hodiny aktualizuje jak ji samotnou, tak román Paní Dallowayová. Přebírá původní název...
|
|
Koncept pomíjivosti v románu V. Woolfové Paní Dallowayová
ZVONÍČKOVÁ, Andrea
Tato bakalářská práce zkoumá koncept pomíjivosti v románu Virginie Woolfové Paní Dallowayová. Cílem práce je podat ucelený přehled těchto momentů, interpretovat je a ukázat, jakými technikami autorka dosahuje pocitu pomíjivosti; to vše především za pomoci teorií o čase Henriho Bergsona. Na základě myšlenek tohoto filosofa bude v práci prozkoumán i čas objektivní a subjektivní, jak se v Paní Dallowayové projevuje. Jelikož je v práci čas jako jedno z hlavních témat, lze v ní nalézt i přehled nejvýznamnějších filosofických teorií.
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
Srovnávací analýza : Virginia Woolfová Paní Dallowayová a Michael Cunningham Hodiny
Procházková, Lucie ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé Virginia Woolfová, autorka moderní prózy první poloviny 20.století, napsala roku 1925 svůj nejznámější román Paní Dallowayová, v němž líčí jeden červnový den roku 1923 Clarissy Dallowayové, která pořádá večírek pro svého manžela a své přátele. Druhou rovinou je příběh válečného vysloužilce Septima Smithe, hrdiny, kterého následky hrůzné události pronásledují v podobě šílenství i po pěti letech od ukončení konfliktu. Ač se tyto dvě postavy nikdy nesetkají, jejich životy jsou propojeny na mentální bázi. Díky Septimově sebevraždě dojde k reflexi Clarissy Dallowayové a "splynutí" obou postav. Woolfové nejde o příběh, ale o zachycení prchavého okamžiku, plynoucího času, který vede ke smrti. Literární konstrukty v podobě postav jsou nositeli mnoha existenciálních témat, jako je smrt, konvence, prchavost času. Woolfová čtenáři nabízí techniku proudu vědomí, techniku sledování postav a událostí z více perspektiv. Výsledkem je charakteristika postav prostřednictvím postav ostatních a vnitřními monology postav samotných. Romány Virginie Woolfové předpokládají čtenáře vnímavého, vzdělaného, majícího přehled v oblasti světové literatury. Michael Cunningham, současný americký autor, vzdává čest Virginii Woolfové a ve svém románu Hodiny aktualizuje jak ji samotnou, tak román Paní Dallowayová. Přebírá původní název...
|